Město, které nás naučilo dýchat
Vracím se do uliček, kde dlažba zná zvuk našich kroků a výlohy si pamatují, jak…
Vracím se do uliček, kde dlažba zná zvuk našich kroků a výlohy si pamatují, jak…
Některé vzpomínky nezmizí. Zůstanou v nás tiše jako vůně, která se vrací v nečekaný okamžik,…
Píšu ti dnes, když slunce zapadá dřív než včera, a vítr má chuť konce. Ne…
Nejsou to bouře, které nás lámou, ale ticho po nich. To ticho, kdy nevíš, jestli…
Píšu ti teď, když už tě nehledám. Ne proto, že bych zapomněla, jak zní tvůj…
Každý konec vypadá jako pád, ale možná je to jen tichý začátek, kterého jsme si…
Píšu ti dnes, když noc voní po teplém létě a svět ztichl tak, že slyším…
Někdy je největším vítězstvím to, že se po dlouhém čase znovu nadechneš, a nic tě…
Někdy se ticho po někom stane hlasitější než všechna slova, která kdy zazněla. Někdy se…
Vždycky jsem věřila, že některé dny začínají jiným světlem. Jako by se slunce bálo dotknout…