Píšu ti milostný dopis, protože některé city se mi nevejdou do jedné zprávy. Když tě mám nablízku, vím to v těle dřív než v hlavě: dýchá se mi lehčeji, svět působí měkčeji a moje srdce se přestane rozhlížet po únikové cestě. Nepotřebuji efekty ani sliby, stačí mi tvoje přítomnost. A právě tu chci dnes uložit do slov, aby sis je mohl kdykoli znovu přečíst.
Proč ti píšu právě dnes
Někdy mi stačí jediný okamžik
Dnes mě zastavila maličkost. Vzpomněla jsem si na to, jak se na mě díváš, když ti vyprávím něco úplně obyčejného. Nehodnotíš mě. Neodbočuješ. Jen zůstáváš se mnou. A já jsem si uvědomila, že si to chci pamatovat.
Chci, aby ses v tom dopise poznal
Nepíšu ti jako žena, která se snaží působit dokonale. Sedím tu jako já. S teplem v hrudi, s úsměvem na rtech a s jemnou odvahou přiznat, že mi na tobě záleží víc, než bych kdysi dovolila.
Co na tobě miluju
Tvoje klidná jistota
Líbí se mi, že se mnou nesoutěžíš. Nepřetlačuješ moje emoce. Nehledáš v nich slabinu. Místo toho je bereš jako součást mě. A to je pro mě obrovská úleva.
Pozornost, která má váhu
Když posloucháš, poznám to. Vnímám to podle tvých očí, podle ticha, které nepůsobí prázdně, a podle toho, že si pamatuješ drobnosti. Umíš se vrátit k větě, kterou jsem řekla jen mimochodem, a zeptat se na ni znovu. Tenhle detail ve mně budí pocit, že jsem důležitá.
Tvoje přirozenost
Nepotřebuji, abys byl bezchybný. Přitahuje mě, že jsi opravdový. Máš svůj humor, svoje tempo, svoje myšlenky. A já vedle tebe cítím, že se nemusím přizpůsobovat, abych zapadla.
Jaké to je, když jsme spolu
Obyčejný den dostane chuť
Stačí mi káva, procházka, pár vět. Někdy se smějeme, jindy jen sedíme vedle sebe. A právě tehdy mi dochází, že se vedle tebe nemusím snažit o „výjimečnost“. Výjimečnost se totiž děje sama.
V tichu mezi námi se mi žije dobře
Mlčení mě dřív znervózňovalo. S tebou ne. U tebe ticho znamená blízkost, ne prázdno. Když se na chvíli odmlčíme, mám pocit, že se naše myšlenky jen nadechnou a pak se zase jemně setkají.
Měníš mě tím, že mě netlačíš
Neřeknu, že se kvůli tobě „převrátí svět“. Jen se mi vrátí lehkost. Víc se směju. Rychleji odpouštím sama sobě. Dovoluji si odpočívat bez výčitek. A to je změna, kterou si chci chránit.
Doteky, které ve mně zůstávají
Ruka v ruce
Miluju, když mi nabídneš ruku jen tak, přirozeně, bez velkého gesta. Ten stisk mi připomene, že patříme k sobě aspoň na tu chvíli, kterou právě žijeme. V takových okamžicích se mi v hlavě rozsvítí jednoduchá věta: jsem v bezpečí.
Obejmutí, ve kterém dýchám pomaleji
Když mě obejmeš, tělo povolí. Nemusím nic vysvětlovat. Opřu se o tebe a cítím pevnost, která nic nevyžaduje. Necháš mě přitisknout se podle mého tempa, a to je tak něžné, že mě to občas dojme.
Polibek, který má svůj čas
Na tvých polibcích miluju, že nehoní cíl. Přicházejí jako odpověď, ne jako požadavek. Cítím, jak se mi v tu chvíli ztiší hlava a promluví tělo. A já se nebojím. Jen jsem.
Co mi s tebou dochází o lásce
Nemusím hrát hry
Dřív jsem měla v sobě nutkání něco testovat. Ticho jako zkouška. Odstup jako jistota. Jenže s tebou se mi nechce dělat nic z toho. Mám chuť být přímočařejší, protože vidím, že to uneseš.
Otevřenost není slabost
Mívám dny, kdy nejsem zářivá. Mám i chvíle, kdy mě přepadne nejistota. A přesto se vedle tebe nestydím říct pravdu. Neodcházíš. Nepřestaneš být něžný. Právě tím mi ukazuješ, že upřímnost může vztah posílit.
Zůstávat je někdy největší odvaha
Naučila jsem se jednu věc: největší sílu má rozhodnutí neutéct. Zůstat v rozhovoru, zůstat v blízkosti. Zůstat v pocitu, i když je intenzivní. S tebou se to učím přirozeně, protože na mě netlačíš.
Co ti chci dát zpátky
Chci být pro tebe klid, ne zkouška
Nechci, abys vedle mě hádal, co se děje. Nechci, abys musel číst mezi řádky. Raději ti řeknu věci tak, jak jsou. Když mám radost, ukážu ti ji. Když mě něco bolí, pojmenuju to bez útoku.
Chci být žena, vedle které můžeš vypnout
Vím, že i ty někdy nosíš v hlavě moc věcí. Přeju si, abys u mě mohl složit zbroj. Nechci od tebe výkon. Chci tebe. A chci, aby ses cítil přijatý.
Chci ti dělat dobře i v maličkostech
Mám ráda představu, že ti uvařím čaj, když přijdeš unavený. Že tě obejmu zezadu, jen tak. Že ti dám pusu na tvář, když se na mě podíváš tím svým pohledem. Maličkosti umí držet lásku pohromadě.
Kdybys někdy pochyboval
Pamatuj na to, jak se na tebe dívám
Moje oči ti často řeknou víc než moje věty. Když tě vnímám, nevnímám jen muže. Vidím člověka, kterého si vážím. A ten respekt ve mně roste s každým dalším dnem.
Pamatuj, že si vybírám přítomnost
Nečekám na „ideální čas“. Nečekám na dokonalé podmínky. Vybírám si tebe v obyčejném dni, vybírám si naše tempo. Vybírám si to, co mezi námi vzniká, když se nic nemusí.
Pamatuj, že milostný dopis píšu jen tomu, koho chci mít blízko
Tenhle milostný dopis není literární cvičení. Je to dotek přes slova. Je to moje „jsem tady“ i moje „záleží mi“. A je to taky moje tiché přání, abys to cítil stejně.
Co ti chci říct úplně jednoduše
Miluju tě způsobem, který mě nezraňuje, miluju tě tak, že se mi chce zůstat. Miluju tě tak, že mi chutná i obyčejný den, když v něm jsi.
Až jednou budeš mít pocit, že se svět rozběhl moc rychle, vrať se k téhle větě: nejsi na to sám. Máš mě. A já mám tebe.
[…] Milostný dopis, který ti chci dát do dlaní […]