Dopis muži, který nikdy neodešel, ale přestal mě vnímat
Píšu ti, i když jsi pořád tady. Sedíš naproti u stolu, slyším tě dýchat, cítím…
Píšu ti, i když jsi pořád tady. Sedíš naproti u stolu, slyším tě dýchat, cítím…
Ne proto, že bych neměla odvahu. Ale proto, že jsem konečně pochopila, že některé dopisy…
Trvalo to rok. Rok ticha, deště, zklamání, i malých radostí, které se ze začátku neodvažovaly…
Dnes pršelo. Tak ti píšu. Déšť má zvláštní schopnost — připomíná věci, které jsme chtěli…
Píšu ti dnes večer, když město ztichlo a okna v domech dýchají teplým světlem. Píšu…