Dopis, který voní po návratu
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Píšu ti dnes, když slunce zapadá dřív než včera, a vítr má chuť konce. Ne…
Píšu ti teď, když už tě nehledám. Ne proto, že bych zapomněla, jak zní tvůj…
Píšu ti dnes, když noc voní po teplém létě a svět ztichl tak, že slyším…
Někdy se ticho po někom stane hlasitější než všechna slova, která kdy zazněla. Někdy se…
Vždycky jsem věřila, že některé dny začínají jiným světlem. Jako by se slunce bálo dotknout…
Píšu ti, i když jsi pořád tady. Sedíš naproti u stolu, slyším tě dýchat, cítím…
Ne proto, že bych neměla odvahu. Ale proto, že jsem konečně pochopila, že některé dopisy…
Trvalo to rok. Rok ticha, deště, zklamání, i malých radostí, které se ze začátku neodvažovaly…