Dopis, který voní po návratu
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Dlouho jsem si myslela, že světlo přichází zvenčí. Že ho přináší někdo, kdo tě obejme,…
Dlouho jsem žila mezi stíny a vzpomínkami, které mě držely v náruči jako pouta. Myslela…
Byly dny, kdy jsem si myslela, že už nikdy nic nezapálí mou duši. Že všechno…
Ne všechno, co bolí, musíš vyslovit. Naučila jsem se, že někdy se nejvíc říká v…
Nechci zapomenout, jak se tvé jméno rozplývá v noci. Jak se mi dech láme o…
Dlouho jsem se bála ticha. Každý okamžik, kdy ustal hluk světa, mi připomněl, že v…
Dlouho jsem jen přežívala. Ráno jsem vstávala, večer usínala a mezi tím plnila povinnosti, ale…
Každé ráno, když svět ještě neví, zda se probudí do dne nebo zůstane ve tmě…
Vracím se do uliček, kde dlažba zná zvuk našich kroků a výlohy si pamatují, jak…