Dopis, který voní po návratu
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Nechtěla jsem ti psát. Slova se mi zdála zbytečná, unavená, prázdná. Ale když jsem dnes…
Dlouho jsem si myslela, že světlo přichází zvenčí. Že ho přináší někdo, kdo tě obejme,…
Dlouho jsem žila mezi stíny a vzpomínkami, které mě držely v náruči jako pouta. Myslela…
Dlouho jsem se bála ticha. Každý okamžik, kdy ustal hluk světa, mi připomněl, že v…
Jednoho dne jsem se probudila a cítila, že něco je jinak. Ne proto, že by…
Každé ráno, když svět ještě neví, zda se probudí do dne nebo zůstane ve tmě…
Vracím se do uliček, kde dlažba zná zvuk našich kroků a výlohy si pamatují, jak…
Nejsou to bouře, které nás lámou, ale ticho po nich. To ticho, kdy nevíš, jestli…
Píšu ti teď, když už tě nehledám. Ne proto, že bych zapomněla, jak zní tvůj…
Každý konec vypadá jako pád, ale možná je to jen tichý začátek, kterého jsme si…